DÁCKÝ POKLAD
Zlato ze Sarmizegetusy Regia: náramky a mince
Spirálové náramky z ryzího zlata, kosonské mince a léta drancování – to je příběh dáckého pokladu vykopaného ze svahu hory u Sarmizegetusa Regia.
Prohlédněte si zájezdy na Sarmizegetusu Regia na GetYourGuide ↗Spirálové náramky hodné krále
Mezi nejpozoruhodnější dácké artefakty, jaké kdy byly nalezeny, patří velké náramky z ryzího zlata – těžké, stočené obruče zdobené rozetovými vzory, z nichž některé váží téměř kilogram. Jejich velikost i materiál jasně napovídají, že nešlo o běžné šperky, které by nosili obyčejní Dákové. Většina badatelů se domnívá, že označovaly hodnost v rámci dácké aristokracie – pravděpodobně je nosil král nebo jeho nejbližší šlechtici jako viditelný důkaz postavení a bohatství, založeného na bohatých nalezištích zlata v Transylvánii – tedy na stejném zdroji surovin, který učinil Dácii tak lákavým cílem pro dobyvačné choutky expandující římské říše.
Vyloupeno v 90. letech 20. století a v prvním desetiletí 21. století
V chaotických letech po rumunské revoluci v roce 1989 se organizovaní vykradači s detektory kovů systematicky zaměřili na Sarmizegetusa Regia a okolní pevnosti v Orăștie, přičemž zhruba mezi lety 1998 a počátkem 21. století z půdy vytěžili nespočet artefaktů. Dvě desítky zlatých spirálových náramků a tisíce zlatých a stříbrných mincí byly ilegálně vykopány a propašovány z Rumunska, prodány přes mezinárodní sítě starožitností do západní Evropy a Spojených států — což představuje značnou ztrátu pro archeologický záznam, kterou odborníci dodnes, místy s velkou pečlivostí, skládají zpět dohromady prostřednictvím náročného výzkumu, a to i po desetiletích.
Záhada mincí Koson
Mezi uloupenými mincemi byly i kosony — jediné známé zlaté mince ražené Dáky, pojmenované podle řeckého nápisu „ΚΟΣΩΝ" na jejich rubu. Jejich ikonografie nápadně připomíná římské denáry ražené za Bruta a identita „krále Kosona" je mezi numismatiky skutečně předmětem sporu: hlavní teorie sahají od dáckého spojence Bruta až po samostatného vládce někdy spojovaného s Kotisonem, dáckým králem zmiňovaným římskými autory té doby. Odborná shoda dosud nebyla dosažena, což jen zvyšuje přitažlivost těchto mincí pro sběratele — a bohužel i pro lupiče, kteří si tento areál vyhlédli.
Získat ji zpět
Rumunští úředníci ve spolupráci s mezinárodními policejními složkami získali zpět významnou část ukradených předmětů – včetně více než tuctu zlatých náramků a velkých sérií kosonských i dalších starověkých mincí, které byly v průběhu let zabaveny obchodníkům a aukčním síním ve městech jako Londýn, Hamburk či New York. Tyto návraty, rozprostřené za více než desetiletí trpělivého vyšetřování, patří k nejúspěšnějším snahám o repatriaci kulturního dědictví ve východní Evropě, i když archeologové otevřeně přiznávají, že značná část materiálu nelegálně vykopaného z této lokality nebyla nikdy dohledána ani vrácena domů.
Kde dnes můžete vidět nalezené kusy
Tento poklad na samotném Sarmizegetusa Regia nenajdete – lokalita je dnes archeologickou zónou s hradbami, terasami a základy staveb, nikoli pokladnicí či muzeem. Nalezené náramky a mince jsou vystaveny v rumunských muzejních sbírkách, mimo jiné v Národním muzeu unie v Alba Iulia, městě, kterým většina výletů na Sarmizegetusa Regia už projíždí nebo ho zařazuje jako zastávku. Díky tomu je přirozeným doplňkem, pokud chcete zlato skutečně vidět, a ne jen vzdálenou horskou pevnost, kde bylo původně nalezeno a později nelegálně vykopáno.
Co nám to říká o Dácích
Za dramatem drancování a návratu pokladu je samotný artefakt skutečným důkazem dácké vyspělosti – zlatníci schopní odlévat a jemně zdobit díla tohoto rozsahu, a království natolik bohaté z vlastních horských zdrojů zlata, že razilo mince a okázale zdobilo svou vládnoucí elitu. Stojí za to mít to na paměti při procházce tichými kamennými terasami pevnosti dnes: bylo to kdysi jedno z nejbohatších a nejurputněji opanovaných království celého starověkého světa, dávno předtím, než Řím upřel svůj zrak na Karpaty.